Co si z článku odnést
- V České republice se dědická daň od roku 2014 neplatí
- Přesto existují případy, kdy mohou z dědictví plynout daňové povinnosti
- Klíčovou roli hraje, co přesně dědíte – například nemovitost, akcie nebo hotovost
- Povinnost podat daňové přiznání se může vztahovat na příjmy z pronájmu nebo prodeje děděného majetku
- Důležitý je také vztah mezi zůstavitelem a dědicem – daňové dopady se mohou lišit
- V článku se dozvíte, kdy musíte z dědictví něco odvést státu a kdy ne
Dědická daň zrušena, ale ne úplně bez povinností
Na první pohled zní odpověď jednoduše: dědická daň byla v České republice zrušena k 1. lednu 2014. Dědické řízení sice nadále probíhá soudní cestou, ale samotné převzetí majetku po zesnulém nepodléhá žádné přímé dani, a to ani ve formě darovací daně. Tento daňový výpadek stát nahradil jiným mechanismem – dědictví je nyní automaticky osvobozeno od daně z příjmů, pokud dědic splní určité podmínky.
To ale neznamená, že dědic nikdy nic neplatí. Klíčová je povaha děděného majetku. Pokud například zdědíte nemovitost a později ji prodáte, může vás čekat daň z příjmu z prodeje nemovitosti, pokud nesplníte podmínky pro osvobození. Stejně tak, pokud se rozhodnete pronajímat byt, který jste zdědili, příjmy z nájmu už jsou zcela běžně zdanitelné. Stát si tedy „přijde na své“, jen ne hned a ne přímo v rámci dědictví.
Kdo dědí a co to znamená z pohledu daní?
Při posuzování daňových dopadů dědictví záleží i na příbuzenském vztahu k zůstaviteli. I když dnes již není uplatňována rozdílná sazba dědické daně podle skupiny příbuznosti, přesto se vztah promítá do jiných daňových režimů, například v případě darů či osvobození od daně z příjmů. Pokud např. dědíte majetek jako manžel, dítě či rodič, většina příjmů z tohoto majetku je od daně z příjmů osvobozena.
U vzdálenějších příbuzných nebo osob mimo rodinu už může být situace komplikovanější. Například v případě, že získáte podíl v obchodní společnosti a rozhodnete se ho prodat, může být příjem zdaněn, pokud nesplníte lhůtu pro osvobození. Lidé často tápou v tom, co všechno se do „dědictví“ počítá a jaké dopady to má na jejich daňovou povinnost – právě tady se vyplatí konzultace s daňovým poradcem.
Specifika u nemovitostí: kdy daň ano a kdy ne?
Jedním z nejčastějších typů dědictví je nemovitost – dům, byt, chalupa nebo pozemek. Samotné převzetí takové nemovitosti je daňově neutrální. Jiná situace ale nastane, pokud se rozhodnete s nemovitostí dále nakládat. Při prodeji hraje klíčovou roli doba, po kterou jste byli vlastníky.
Pokud uplyne pět let od nabytí vlastnictví, příjem z prodeje nemovitosti je většinou osvobozen od daně z příjmů. V případě dědictví se tato lhůta počítá včetně doby, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel. Takže pokud vaši rodiče vlastnili nemovitost 10 let a vy ji prodáte měsíc po převodu, daň platit nebudete. Pokud ale zdědíte byt po někom, kdo ho vlastnil jen rok, a prodáte ho brzy, daňové přiznání vás nemine.
„V praxi často narážíme na mylnou představu, že z dědictví se nikdy nic neplatí. Přitom stačí třeba pronajímat zděděnou garáž a daňová povinnost vzniká okamžitě,“ vysvětluje Marek Pavlík, zakladatel portálu hypotecnikalkulacka.cz.
Dědictví a podnikání: pozor na aktivní příjmy
Další kapitolou jsou dědictví, která zahrnují podniky, firmy, živnosti nebo pohledávky. V tomto případě se můžete stát nejen pasivním vlastníkem, ale také podnikatelem. A právě aktivní příjmy z provozované firmy už rozhodně nejsou osvobozené od daně z příjmů. Pokud například převezmete rodinnou firmu a pokračujete v její činnosti, stanete se daňovým subjektem se vším všudy – se všemi povinnostmi, od evidence až po podání přiznání.
U firemního majetku může vzniknout i povinnost platit daň z přidané hodnoty (DPH), a to v případě, že jste plátcem nebo se jím v důsledku převodu stanete. Přechod firmy v rámci dědictví může být také předmětem řešení s účetním, protože do hry vstupují otázky, jako jsou odpisy majetku, daňová zůstatková cena nebo přechod závazků.
Kdy se obrátit na odborníka
I když dědická daň jako taková v Česku neexistuje, rozhodně to neznamená, že by dědické řízení nevyvolávalo daňové otázky. Naopak – daňová agenda může být velmi různorodá a závislá na konkrétním typu majetku i záměru, který s ním dědic má. Pokud tedy dědíte víc než jen úspory na účtu, kontakt s daňovým poradcem nebo notářem je silně doporučován.
Není výjimkou, že lidé přehlédnou povinnost podat daňové přiznání, nebo jej podají špatně. V krajních případech může jít i o porušení zákona, byť neúmyslné. Kromě správního postihu může jít i o ztrátu nároku na osvobození, což může mít finančně velmi nepříjemné důsledky.
Z dědictví se formálně žádná dědická daň v Česku neplatí, ale to neznamená, že stát nezajímá, co jste zdědili. Důsledky se mohou lišit podle typu majetku a následného využití. Nejčastější komplikace přináší prodej nebo pronájem zděděného majetku, případně podnikání s ním spojené.
Chcete mít jasno? Věnujte chvíli analýze, co všechno dědíte a co s tím plánujete dělat. Včasná konzultace s odborníkem vám může ušetřit nejen peníze, ale i zbytečné starosti
