Družstevní byt je specifická forma bydlení, kdy nemovitost nevlastní jednotlivec, ale bytové družstvo, jehož členem je nájemce bytu. Ten tak byt nevlastní jako osobní vlastnictví, ale má právo jej užívat na základě členského podílu v družstvu. Tento model je v České republice stále rozšířený, zejména ve větších městech a mezi lidmi, kteří hledají alternativu k přímému vlastnictví nemovitosti. Vstup do bytového družstva je podmíněn úhradou členského vkladu, nikoli koupí bytu v pravém slova smyslu.
Výhody a nevýhody družstevního bydlení
Z pohledu financování je družstevní byt často dostupnější než byt v osobním vlastnictví, protože kupní cena nezahrnuje samotnou nemovitost, ale pouze podíl v družstvu. Výraznou výhodou je rovněž menší administrativní zátěž při převodu práv. Nevýhodou může být omezená kontrola nad bytem – například nelze bez souhlasu družstva volně pronajímat či přestavovat byt. Významným aspektem je také hypotéka na družstevní byt, kterou není možné řešit klasickým způsobem, jelikož nelze ručit samotným bytem. Banky obvykle vyžadují ručení jinou nemovitostí nebo speciální produkty pro družstevní bydlení.
Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví
Mnoho lidí si klade otázku, zda je možné družstevní byt převést do osobního vlastnictví. Odpověď zní ano, ale závisí to na rozhodnutí družstva. Převod do osobního vlastnictví často zvyšuje tržní hodnotu bytu, protože se tím stává plně obchodovatelným majetkem. Tento proces je však administrativně i časově náročnější. Zásadní roli v tomto procesu hraje členský podíl v bytovém družstvu, protože ten je nutné vyrovnat, stejně jako případné závazky vůči družstvu. Cena nemovitosti po převodu bývá vyšší, a je tak důležité zvážit výhody i náklady spojené s tímto krokem.