Při sjednávání hypotéky je jedním z klíčových rozhodnutí volba fixace úrokové sazby. Hypotéky mohou mít fixní nebo variabilní úrokovou sazbu. Fixní sazba zůstává po určitou dobu stejná, což poskytuje jistotu a stabilitu splátek. Variabilní sazba se naopak mění v závislosti na vývoji mezibankovního trhu.
Co ovlivňuje fixaci hypotéky?
Fixní úroková sazba znamená, že výše splátky se během fixace nemění, což umožňuje lepší finanční plánování. Banky obvykle nabízejí fixaci na 1, 3, 5 nebo 10 let, u některých bank je možné sjednat i fixaci na 15 či více let. Delší fixace však bývá spojena s vyšší úrokovou sazbou.
Nejčastější volbou je dnes fixace na 5 let, protože nabízí vyvážený poměr mezi jistotou a výhodností sazby.
Jak vybrat optimální fixaci?
- Pokud se očekává růst úrokových sazeb, může být výhodnější delší fixace, která zaručí stabilní úrok po delší dobu.
- V případě poklesu úrokových sazeb se může vyplatit kratší fixace, která umožní po jejím skončení přejít na výhodnější úrok.
Alternativa k fixní úrokové sazbě
Vedle fixních sazeb banky nabízejí také hypotéky s variabilní (plovoucí) úrokovou sazbou. Ta se odvíjí od sazby PRIBOR, kterou stanovuje Česká národní banka.
Výhody variabilní sazby:
- Může být výhodná v období klesajících úrokových sazeb, protože umožňuje získat nižší úrok.
Nevýhody variabilní sazby:
- Splátky hypotéky se mohou často měnit, což přináší vyšší riziko a nejistotu při plánování financí.